Vyklízení bytů -

Existuje však i právní názor, že vyklizení svépomocí je právně dovoleno.

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu SR vyloučení ofenzivní svépomoci jednoznačně vyplývá z doslovného znění ust. § 6 občanského zákoníku ale i jeho systematického zařazení v občanském zákoníku, když po ust. § 4, kde je možné dovolat se veřejné moci při ohrožení nebo porušení práva a zejména ust. § 5 chránícího klidný stav následuje § 6 svépomoc. Na podporu uvedeného právního názoru poukazuje odvolací soud na rozhodnutí Ústavního soudu České republiky č. III. ÚS 235 / 08-38 který k svépomoci uvedl, že "občanský zákoník upravuje svépomoc v ustanovení § 6, v němž se uvádí, že pokud hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit. Jde o prostředek ochrany, který právní řád připouští výjimečně po splnění zákonem stanovených podmínek. Svépomoc spočívá ve využití vlastních sil ohroženého na ochranu svých práv. Všechny podmínky svépomoci (1. zásah do určitého subjektivního práva, 2. zásah musí hrozit bezprostředně, 3. zásah musí být neoprávněný, 4. svépomoc může provádět pouze ten, koho právo je ohroženo) musí být splněny současně (kumulativně). Absence kterékoliv z již uvedených čtyř podmínek znamená, že jde o protiprávní jednání. Svépomoc je možné použít pouze na odvrácení zásahu (tzv. Obranná, defenzivní svépomoc, jejímž cílem je zachovat dosavadní stav). Útočná (ofenzivní) svépomoc, jejímž cílem je změnit existující stav, není přípustná.